pátek 29. března 2019

(ne)pochopený boj / po půl roce

Už je neuvěřitelně dlouhá doba, konkrétně přes půl roku, co nepoužívám makeup, pudr, krémy, micelárky a všechno to ostatní.

Nepochopím, že už je to tak dlouho, co jsem se rozhodla ukázat všem to, co mě tak dlouho trápilo a vlastně i teď se opětovně raduju, že jsem něco takového udělala.

Tady můžete vidět, jak to vypadalo. Tenhle článek měl přes 3 500 shlédnutí, takže mi došlo, že jsem se dotkla tématu, které je pořád aktuální a pořád nás trápí.

Za tu dlouhou dobu mi přišlo tolik skvělých zpráv od všech, kteří taky trpí akné a snižuje jim sebevědomí.
Od všech, kteří se na sebe ani nechtěli podívat do zrcadla, stejně jako já před pár měsíci.

A jak to vypadá teď? Pořád je to boj, nejde to lusknutím prstů, co si budem.

Ale!! - včera jsem dostala pochvalu za to, jak mám krásně hladkou pleť a bez zánětu. Měla jsem z toho radost jak z nových bot! Vlastně ještě větší ♥ Kam se na to nové boty hrabou.
Vyšla jsem ven a najednou jsem měla pocit, že mi patří celej svět! Šla jsem s tak velkým úsměvem, že ho museli vidět až v Praze a oslavila jsem to velkým kapučínem.



Pořád mám v sobě ještě ty myšlenky typu "ježíš, co si ta nebo tamten řekne, až mě uvidí zblízka" a podobně.
Jak můžete vidět, není to úplně bez poskvrnky. Vlastně to už ani nečekám a asi nepotřebuju. Jo, jasně -  bylo by super nemít už vůbec nic, ale to smíření se s tou pletí, naučit se ji mít ráda, i svůj obličej, a vyjít ven jen tak bez vrstvy líčidel - to je jedno z mých největších vítězství poslední doby! ♥

Tak já jdu dál bojovat a pečovat a radovat se a ukazovat světu svoji tvář a vy se taky radujte, pečujte a ukazujte ♥
T.

Žádné komentáře:

Okomentovat