Dubnové přečteno

Nový čas - Ida Jessen
Touhle knihou mě Paseka moc potěšila. Román ve formě zápisků učitelky, která vzpomíná na svůj život a vyrovnává se se samotou po smrti manžela. Příjemná, melancholická jednohubka.
Musím vyzdvihnout obálku, ta se Pasece vážně povedla!

Předvánoční čas plný knih ♥

Poslední dobou už se zase nějak dostávám do čtení a je to děsně fajn.
Vlastně mám docela i štěstí na báječné kousky, které hltám a jsem v jejich společnosti nadmíru spokojena.
K tomu čaj s citronem, světýlka, župan a jsem přešťastná.
Jo a víte co si rozhodně musíte přečíst? Ohníčky všude kolem. Jedna z nejlepších knih za poslední dobu ♥ Jen těžko jsem se loučila s všemi hrdiny a dalo mi práci se začíst do něčeho jiného. Tohle prostě chcete a nechcete aby to někdy skončilo.
A velkou radost mi též udělala kniha od Paseky Praha na prahu moderny, protože já tuze ráda pražskou architekturu! Báječná věc pro takové asociálky jako jsem já. Už ty davy lidí a hrůzná individua v poslední době moc nedávám a tak si pěkně doma v teple šmejdím po pražských činžácích ♥

Zářijové a říjnové (insta)týdny

Poslední dobou mi to blogování nějak nejde. Telefon plný fotek, hlava plná nápadů, ale sednu si k tomu a zjistím, že jsem na to příliš unavená nebo absolutně nesoustředěná.
Ale voila (čti voalá)! Je tu další článek.

Za září a říjen se stalo pár důležitých věcí:

• můj kluk měl narozeniny a já ho vzala (vlastně šel zcela dobrovolně) na koncert Mandrage
• taky jsme měli s mým klukem výročí
• zúčastnila jsem se Knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě s Kubou, Kamčou a Lukášem Hejlíkem (kterého jsem si ihned zařadila na žebříček velmi, velmi inspirativních lidí)
• zase jsem něco málo přečetla (to už snad ani není důležité)
• byli jsme Svatováclavských pivních slavnostech (kde měli moc dobrá pivíčka a po dlouhé době jsem si dala pravého pouťového langoše, s kečupem a tatarkou, sýrem a česnekem, klasika, že jo!) 
• venku se všechno (děsně fotogenicky) zbarvilo do podzimna
• dostala jsem nálož knížek od Paseky 
• ochutnala jsem ten nejvíc nejlepší dortík - čokoládovo pomerančový
• byla jsem na báječné snídani s Dený 

Snídaně ochutnej a sněz co můžeš.

Jak z hororu. Cestou od zubaře. (né, vůbec jsem se nebála)

Kuba a Lukáš

Podzimní ráno, cesta na tramvaj.

Nejvíc nejradši mám stejně vylidněnou Ostravu.

Procházkování.

 Štramák ♡

Halloween s Agnes.

Když vidím tu kvalitu fotek, opět a znova si připomínám, že bych měla oprášit Nikon. Všechny ty barvy podzimu by s ním táák vynikly. Když ale já jsem poslední dobou táák zlenivěla a mít u sebe všude telefon je přece táák jednoduché..

Tak třeba příště ♥  

Zamilovala jsem se.

Do magického realismu.
Do finského podivna.
Do Pasiho.
Do Magického průvodce městem pod pahorkem ♥

Je to už víc než rok, co jsem přečetla Literární spolek Laury Sněžné. Byla jsem z něj nadšená a chtěla víc. A konečně jsem se dočkala.
Jako svoji (tak trochu jubilejní) třístou přečtenou knihu jsem si nemohla vybrat lepší kousek než Magického průvodce městem pod pahorkem.
Když mi (nutno podotknout že zcela nečekaně) přišel balíček od nakladatelství Paseka a v něm byla právě tahle knížka, měla jsem radost jako už dlouho ne! (to že jsem s balíčkem poskakovala po kuchyni a nadšeně pokřikovala tu už rozvádět nebudu)

A proč takové nadšení??
Protože hlavní hrdina Olli Suominen neustále ztrácí deštníky, pracuje v nakladatelství, je členem filmového klubu a (samozřejmě) si sebou z dětství nese nějaké to tajemství. No řekněte - není už tohle naprosto geniální? Je!
A Ollimu se ozve dávná láska z dětství, která se stala spisovatelkou - Kerrtu. Asi vás hned napadne, že půjde o znovuobnovenou lásku. No.. možná. On je totiž Olli ženatý a má malého synka, který jednoho dne zmizí a po něm i jeho manželka. Ollimu chodí na facebook instrukce, kterými by se měl řídit, aby ještě svoji rodinu někdy viděl. Že to zní tak trochu obyčejně detektivně? Ale není to tak.
Vracíme se s Ollim do jeho dětství a poznáváme jeho sny, které se mu zdají (a já už myslela, že to jen mně se zdají takové psycho věci!) a začínáme víc a víc chápat zkoumat to podivno kolem jeho osoby. Ztracený kamarád, tajné chodby, dívka v hruškových šatech, přirovnání všedních situací k situacím filmovým, dávná láska...

"Kerrtu, uvědom si, že i já miluji tebe.
Jsi moje dívka v hruškových šatech.
Žádná síla na tomhle světě mi tě už podruhé nedokáže vzít."

Víte, tohle nejde prostě popsat. Nebo jako jde, ale né tak jak bych chtěla. Tohle si musíte přečíst/prožít sami.
Tohle je přesně ten žánr, kterého chci víc a víc a jeho čtení mi způsobuje čím dál větší závislost na neobvyklých zápletkách a zvláštních postavách. A já chci děsně nějakou takovou postavu potkat a připadat si jako v takovém magickém a trochu napínavém příběhu a taky mám po téhle knize děsnou chuť na hrušky a děsnou chuť odjet do Finska a obléct si nějaké boží barevné šaty... Ach.

Je to kouzelné, je to finské. Najdete tu sny, lásku, sex, knihy, záhadu, násilí.. A všechno tohle dohromady vytváří to krásné finské podivno, které prostě musíte poznat ♥