Zobrazují se příspěvky se štítkemAkné. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAkné. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 24. února 2020

Dobojováno?

Myslím si, že co se akné týče, už jsem v bodě, kdy se už nepohnu (alespoň nějak výrazně) dál.
Takže jsem se rozhodla to dnešním článkem uzavřít, ukázat porovnání a sepsat, čím jsem proti tomuhle strašáku zakročila a co pomohlo.

Je jasné, že každý jsme jiný, každý máme jiný styl života, jinou pleť atd.. Takže tohle je čistě jen a jen moje zkušenost a nemusí to být u každého stejné, možná že ani trochu podobné.

Už v úplně první článku, kde jsem ukázala fotky, v jakém stavu je moje pleť, jsem zmiňovala, jak jsem se roky natrápila a nabrečela při každodenním pohledu do zrcadla a jak jsem byla nešťastná.
Dneska mi to připadá jako by se to stalo v minulém životě a když se na ty fotky zpětně podívám, říkám si - fakt jsem tohle byla já? - tak to už zvládnu všechno.

Je nejjasnější věc pod sluncem, že záleží na životním stylu, na stravě, vhodné kosmetice atd atd..
To, co vám tady teď píšu za body, jsou spíš takové méně známé a mnou dlouhodobě vyzkoušené věci, které by vás třeba ani nenapadly:

  • okamžitě a nemilosrdně vyhoďte do koše makeup, pudr, podkladovou bázi a všechny podobné sra*ky (jo bolí to, hlavně když pokud váš makeup stál tisíce korun jako ten můj) - já tohle udělala. A jednu věc mi teď věřte - až nebudete bez toho chtít vyjít z domu jako já, uvědomte si, že všem ostatním je váš obličej úplně u zadku, protože každý má své starosti. Už po pár dnech začne pleť dýchat a je to neuvěřitelně krásný pocit všechno na obličeji vnímat bez "masky" - slunce, vítr, pohlazení...
  • já jsem teda vyházela i všechny krémy na obličej - v tom jsem viděla taky velké zlepšení, používala jsem sice na akné, ale jeden na den, druhý na noc, k tomu ještě sérum.. To bylo moc. Všude se píše, že mastná pleť potřebuje hydrataci - každá pleť potřebuje hydrataci, to je přece jasný. Ale já jsem vypozorovala, že mojí pleti je bez krému líp. 
  • odnaučte se používat na obličej ručník a utírejte si pleť do kosmetických kapesníčků (ekologové se z toho podělají, ale bohužel je to nejlepší varianta), nebo si pořiďte hodně malých ručníků, ale po každém použití šup s ním do koše na prádlo a nahradit novým čistým vypraným
  • pravidelně si perte povlak na polštář - v noci se pleť mastí a potí a otírá o polštář a vy si tam další večer s čistou a ošetřenou pletí lehnete, a další, a další.. takže když perete, přihoďte tam pokaždé i povlak 
  • vyhoďte i micelární vodu - a pokud ji k životu potřebujete, tak ji alespoň z obličeje oplachujte, protože napadlo vás někdy, co za svinstvo v ní musí být, když vás dokáže odlíčit? Já ji nahradila borovou vodou a Jarischovým roztokem.
  • neškrábejte si pleť - a když už máte potřebu si něco vymáčknout, nechte to na doma, kam si pořiďte dezinfekci a tou hned místo očistěte, já používám třeba Septonex, kterým je fajn si i po umytí pleti očistit zanícená místa na obličeji
  • zajít si jednou měsíčně na vyčistění pleti k odborníkovi samozřejmě taky vůbec není na škodu :)

Ale co vidím jako úplně největším a nejdůležitějším bodem, jak se zbavit akné? Začít mít rád/a svůj obličej! Je to neuvěřitelné klišé, ale já svoji pleť fakt nenáviděla a podle toho k ní i přistupovala a byla k ní hrubá. Pak mi ale došlo, že to je špatná cesta. Začala jsem se k ní chovat jemně a s láskou a to byl velký krok vpřed :) 

Obrovským pomocníkem je mi sérum s vitamínem A od značky Medik8, které používám na noc. Místo krému na den používám tónovací krém na problematickou pleť od La Roche Posay. A převoněné masky z drogerie, které akorát štípaly a nic nedělaly jsem nahradila bílým a zeleným jílem od Saloosu.

No a jak to vypadalo a vypadá teď? 

ZÁŘÍ 2018



ÚNOR 2020 


ZÁŘÍ 2018




ÚNOR 2020



Pořád to není úplně dokonalé a pořád se mi na pleti něco objevuje a zbyly i nějaké jizvičky, ale víte co? Poprvé v životě mi nedělá problém někam jít nenalíčená, užívám si léto u vody a ráno strávené dlouhým snídáním místo dlouhého líčení a zakrývání.

Tak vám všem přeju hodně štěstí,ať už bojujete s čímkoliv♥
T. 

pátek 29. března 2019

(ne)pochopený boj / po půl roce

Už je neuvěřitelně dlouhá doba, konkrétně přes půl roku, co nepoužívám makeup, pudr, krémy, micelárky a všechno to ostatní.

Nepochopím, že už je to tak dlouho, co jsem se rozhodla ukázat všem to, co mě tak dlouho trápilo a vlastně i teď se opětovně raduju, že jsem něco takového udělala.

Tady můžete vidět, jak to vypadalo. Tenhle článek měl přes 3 500 shlédnutí, takže mi došlo, že jsem se dotkla tématu, které je pořád aktuální a pořád nás trápí.

Za tu dlouhou dobu mi přišlo tolik skvělých zpráv od všech, kteří taky trpí akné a snižuje jim sebevědomí.
Od všech, kteří se na sebe ani nechtěli podívat do zrcadla, stejně jako já před pár měsíci.

A jak to vypadá teď? Pořád je to boj, nejde to lusknutím prstů, co si budem.

Ale!! - včera jsem dostala pochvalu za to, jak mám krásně hladkou pleť a bez zánětu. Měla jsem z toho radost jak z nových bot! Vlastně ještě větší ♥ Kam se na to nové boty hrabou.
Vyšla jsem ven a najednou jsem měla pocit, že mi patří celej svět! Šla jsem s tak velkým úsměvem, že ho museli vidět až v Praze a oslavila jsem to velkým kapučínem.



Pořád mám v sobě ještě ty myšlenky typu "ježíš, co si ta nebo tamten řekne, až mě uvidí zblízka" a podobně.
Jak můžete vidět, není to úplně bez poskvrnky. Vlastně to už ani nečekám a asi nepotřebuju. Jo, jasně -  bylo by super nemít už vůbec nic, ale to smíření se s tou pletí, naučit se ji mít ráda, i svůj obličej, a vyjít ven jen tak bez vrstvy líčidel - to je jedno z mých největších vítězství poslední doby! ♥

Tak já jdu dál bojovat a pečovat a radovat se a ukazovat světu svoji tvář a vy se taky radujte, pečujte a ukazujte ♥
T.

čtvrtek 6. září 2018

(Ne)pochopený boj

Vůbec nevím, jak začít tenhle článek. Nevím, jak ho napsat tak, abyste mě pochopili a nebrali to jako výzvu k lítosti.
Ale nějak to zkusím.

Mým celoživotním a věrným nepřítelem je akné. 
Je to strašně těžký, protože nikdo nechce chodit s holkou s kráterovým obličejem. Všichni touží po holce s dokonalou postavou, vlasy, pletí. Vždyť i v knížkách čtu o hrdinkách s krásně vykreslenýma lícníma kostma a panensky hebkou pletí.. Nikde není hrdinka s mastnou ofinou, suchýma konečkama a s tvářema plnýma boláků. Je to blbost, ale když se vás to přímo týká, vnímáte to víc než jiný věci.

Někde jsem četla, že lidé trpící akné trpí depresema. Víte, já se tomu nedivím. Ani nedokážu spočítat, kolik jsem toho probrečela kvůli tomu, jak vypadám.  Ono totiž už tahle se na mě pánbůh docela vyřádil, co se různých nedostatků na vzhledu týče, a k tomu ještě tohle. 
Je mi úplně jasný, že si řeknete, že jsou lidi, co třeba nemaj nohu nebo ruku. Já to vím, moc dobře to vím. Ale tohle si říct mi bohužel nepomáhá.
Vyzkoušela jsem milion druhů kosmetiky, antikoncepce i vitamínů, zkusila jsem detox, chodila jsem na kožní. 

Mým jedním z největších životních objevů je makeup od Estée Lauder, který dokonale kryje. Ani si nedokážete představit, jakou radost jsem z toho měla a o kolik se stal život s akné snesitelnějším. 
Používala jsem ho několik let. Dnes jsem byla na čištění pleti a dozvěděla jsem se, jaký zlo si na ten obličej už roky a roky patlám. 

Já to samozřejmě věděla. Je to začarovanej kruh - o pleť se postarám, vyčístím ji a pak ji zapatlám makeupem. A tak pořád dokola. Hotová líheň pro bakterie. Na to ještě vrstvu pudru a nic sice není vidět, ale co se na tý pleti děje, to se po chvíli projeví a já ty projevy zas a znovu kryla dalšíma vrstvama líčidel, jen ať nic není vidět.
Jenže já si nedokážu představit žít mimo svůj domov s tímhle obličejem. Jít s ním do práce, do obchodu, do kavárny, jet na výlet...
Potkávat krásný holky s krásnou pletí a cítit se na nic.. Dám to? 

Co si budem - vzhled tvoří strašně důležitou část našeho života. 
Stačí mít míň vlasů, nějaký to kilo navíc, odstátý uši, velkej nos a sebevědomí je v háji.
A u mně je obrovský srážeč sebevědomí (mimo jiné) i tohle.
Patlala jsem se makeupem i když jsem jela k vodě, šla s Majdou na procházku, u moře...
A služební cesta? To jako budu s někým na pokoji a on mě uvidí před spaním odlíčenou? 
A co teprve začátky vztahu - když mě ten druhý má vidět odlíčenou, z toho jsem měla vždycky hrůzu. 
Ta představa obnažený pleti mi připadala absolutně neproveditelná. 
A teď je to právě to hlavní gró všeho, mít pleť obnaženou, neucpávat jí, pečovat o ni. Žádný hloupý makeup.
Dnes mi odbornice na  kosmetice řekla, že se o ni mám starat jako o batole. 
Tak já to teda zkusím, zkusím o ni pečovat tak nejjemněji jak to půjde. 

A tyhle fotky jsou pro všechny, který mi říkaj: ale vždyť to nemáš tak hrozný, jsou na tom i hůř. 
No, to sice jsou, ale já jsem mistr kamufláže. 


 

Pomalu se smiřuju a srovnávám s tím, že takhle začnu chodit ven a skončím s makeupem. 
Jaký to asi bude?
Nebude se za mě stydět můj kluk? Mí rodiče? Mí kamarádi?
Není to ale jen o ostatních a o tom, jak se na mě budou dívat a co si o mně budou myslet. Je to hlavně i o tom, a strašně moc se stydím to přiznat, že já mám odpor k sobě samé. 
Takže se chci naučit mít ráda, mít ráda svoji pleť a pomoct jí se uzdravit. 

Tak pojď ty moje batole, jdeme do toho a staneme se krásnými ♥