neděle 17. června 2018

Apetit Piknik 2018 / 1.část

Jsem obrovská milovnice jídla. Vlastně se dá říct, že na jídlo myslím pořád. A nestydím se za to.
Minulý rok jsem se na Apetit Piknik bohužel nedostala, ale letošní mi neunikl.
Navštívila jsem ho asi už počtvrté a opět to stálo za to.

Počasí vyšlo nádherné, k tomu výhled na Prahu a všechno, na co jen máte chuť - slané, sladké, kyselé i pálivé. A když se přejíte, lehnete si na deku, vytrávíte a můžete pokračovat dál.

Víte, jak se to říká - život je příliš krátký na špatné jídlo. A za dobrým jídlem se vyplatí popojet si i pár kilometrů navíc.

Ale i kdybych se tu snažila včerejší den vychvalovat jak nejlíp umím, fotky to vystihnou daleko líp:



















A říká se to nejlepší nakonec, takže nakonec vám musím říct, co jsem všechno ochutnala a zamilovala si!

Vdolek od Ten štrůdl mě vrátil do dětství a kdybych si nechtěla nechat místo na další dobroty, sním jich klidně pět. A kousek ořechového štrůdlu jsem si odvezla domů na snídani a vězte, že byl taky báječný.


A tohle je asi to nejlepší na světě, co kdo kdy mohl vymyslet - krobliha. Je od Oh Deer bakery.
Ta chuť je "achmůjbože" nepopsatelná a tohle je přesně to, na co jsem čekala dlouhých třicet let svého života!
(ještě že nebydlím v Praze, protože bych umřela na jejich předávkování)


Co víc se hodí k letnímu dni než cider od Cidrerie Kliment?


Hamburgrem to začalo a moji lásku k čedaru to jen prohloubilo.


Tahle klobáska od Pampas Market byla pořádně kořeněná a jedna z nejlepších, jaké jsem kdy jedla.


Cappuccino a kremrole od Kafe Mělník byla naprosto dokonalá kombinace ♥

Pravděpodobně jeden z nejlepších dortíků, jaké jsem kdy ochutnala, byl tenhle karamelový a makový od Slečny Mlsné z Bezlepkova. 


Taky tak milujete jídlo? 
Budu se těšit v druhé části o Apetit Pikniku, kde budou fotky všeho sladkého ♥ 
T.

pátek 15. června 2018

Květnové přečteno

Poslední měsíce (zaťukávám) jsou na knížky docela bohaté. A jaký byl květen?

Cop - L. Colombani
Já budu asi vždycky detektivková a thrillerová holka, ale Odeon umí vždycky vydat něco, co mě dostane. Tři ženy, tři národnosti, tři příběhy, tři osudy. Úžasná kniha. Na konci mě až mrzelo, že to tak rychle skončilo.







sobota 9. června 2018

Proč nikdy nechci potkat androida

Když už se o nějaké knížce rozhodnu říct, že je to pecka, tak už to musí stát za to.
A přesně takovou se stala kniha Na odvrácené straně!






Když se mi ozvali z nakladatelství Leda s tím, že by mi nabídli recenzní výtisk této knihy, měla jsem chviličku pochybnosti. Přece jen jsem taková thrillerová a detektivková holka se slabostí pro české romány. A je fajn jednou za čas vystoupit ze své komfortní zóny, no fakt!

úterý 5. června 2018

S Petrou na nejlepším makovníku v Ostravě

To jsem takhle jedno krásné slunečné ráno šla z knihovny na tramvaj a po cestě jsem si všimla Loutkové kavárny.
Vlastně jsem už tak trochu uvažovala, že bych si zašla někam na kafíčko a při jeho popíjení sledovala, jak se Ostrava probouzí. Takže ideální čas tohle místo navštívit.


pátek 1. června 2018

Doma ♥

Víkend plný dobrého jídla a pití, hezkého počasí, odpočinku, domova a času stráveného s rodinou, co víc si přát? ♥


pondělí 21. května 2018

Jen tak být

K napsání dnešního článku mě přivedlo před několika týdny plánování volného víkendu.
Uvažovala jsem, jak z něj vytěžit maximum a zjistila jsem, že nemusím. Že to město, které jsem vždycky chtěla navštívit, ale zrovna dnes na něj nemám náladu, tam ještě chvíli na mě počká. Že ten kopec, na který jsem chtěla vylézt, ale zrovna se na to necítím, tam taky ještě chvíli postojí.
Že mnohem raději si zajdu na farmářské trhy a pak dočtu knížku.

Určitě to znáte - máte před sebou volno nebo dovolenou a okamžitě jste atakováni otázkami typu:
Co všechno máš v plánu? Co budeš všechno dělat? Kam pojedeš?

A když vám to volno skončí, je to tu zas: Tak kde jsi byla? Co jsi všechno stihla? Ty jsi nikam nejela? A proč jako?

úterý 8. května 2018

Sváteční Ondřejník

Další den, který už byl předem jasný - volno, hezké počasí, chuť někam vyrazit.
Volba padla na Ondřejník pro jeho rychlou dostupnost (a borůvkové pivo na vrcholu, které chutnalo opět
skvěle :)).
Výhodou je, že Ondřejník je blízko, takže jsem vyrazili ráno v osm hodin a po obědě byli doma. Takové výlety mě baví. Odpoledne, když většina lidí někam vyráží, jsme už odpočívali doma a pochutnávali si na pečeném lososovi :)