Radosti

Radosti jsou. Jsou všude kolem, i když to tak často nevypadá. 

Radost (následující po zděšení, že dnešní notebooky nemají cd a dvd mechaniku ani čtečku karet) je, když zjistíte, že si k notebooku můžete dokoupit externí čtečku paměťových karet.

Radost jsou knihy. Zase mi jich přibylo tolik, že už je opravdu nemám kam dát, ale potřebuju každou další. 

Radost je úsměv, kterej vám někdo věnuje. Jen tak. Tak se víc smějme.

Radost je hudba, nemůžu bez ní bejt. Prostupuje mi celým tělem, dokáže mě rozplakat i rozveselit.

Radost jsou tulipány na stole.

Radost jsou dorty. Hlavně teda piškotovej s mascarpone a Black Forest, a taky čerstvej mazanec s máslem.

Radost je Madla, která mě každý ráno budí v půl 6 s tím nadšeným výrazem ,,Je novej den!".

Radost je ztrácet se v uličkách po cestě do práce, se sluchátkama na uších. Když vychází slunce a svět se probouzí, začíná novej den a přináší nový věci. 

Radost jsou první jarní paprsky, užívám si je, užívám si to, jak hřejí, i když mi chybí podzimní mlhy, sníh a Vánoce.       

Radost jsou Rammsteini, protože za měsíc přijedou do Prahy a mně se zase rozhoří srdce v těch známých tónech.

Radost je poslouchat Honzu Vojtka. 

Radost je si jen tak sednout, dívat se kolem, vnímat maličkosti, žít.

Radost je zjistit, že člověk je mnohem silnější, než si myslí a než si dokáže představit. Fakt. 

                                                                             

    Radost je plánování, radost jsou sny, radost jsou pocity. Radost je uvědomění, že jsem stejně nejšťastnější teď a tady. Snad jste taky, T. ♥