pondělí 13. srpna 2018

Život

Pět písmenek, v jednom slově.
Ve slově vysloveném za vteřinu. Ve slově které obsahuje všechno.
Život považuju za ten největší dar a vážím si ho. Vlastně každý den, každé ráno i každý večer přemýšlím nad tím, jak je úžasné žít.
Jak je úžasné ráno vstát z postele, podívat se z okna, vychutnat si snídani, koupit si nějakou maličkost pro radost, nechat se obejmout zasmát se i pobrečet si, unavit se, dát si zmrzlinu, sledovat mraky plující po obloze, jít se projít, zamilovat se i pohádat, jen tak odpočívat, nadechnout se, přečíst si knížku, vidět film, jet na výlet, lehnout si do trávy, dát si víno, sledovat západ slunce, adoptovat psa ♥

Potkala jsem už pěknou řádku lidí, kteří mi tohle chtěli (ať už vědomě nebo ne) pokazit.
Snažili se mi namluvit, že se mi bude lépe žít s opálenýma nohama, většíma prsama, delšíma vlasama, vysokou školou, jiným smyslem pro humor, s jinou barvou rtěnky, v jiném městě, s jiným člověkem, s lepší náladou atd atd...
A bohužel to vedlo jen k tomu, že jsem nechtěla v létě nosit šaty, aby se náhodou někdo nesmál mým bílým nohám. Nechtěla jsem se seznamovat s cizíma lidma, protože by se jim nemusel líbit můj smysl pro humor.
Blbost.

Tím že bydlím ve velkém městě, skoro denně potkávám nějakým způsobem postižené lidi.
Nádherné mladé lidi, kteří mají nějakou tělesnou vadu, díky které si nemůžou užívat života naplno jako já, a já je nesleduju s opovržením a ani s lítostí.
Já mám chuť je obejmout a říct jim, jak je obdivuju.

Neustále plýtváme časem stěžováním si, zabýváme se tím, co stejně nevyřešíme.
Místo abysme ze života vytěžili maximum a užili si všechno, co nám nabízí.

Říkejte, co chcete říct. Kdy jindy to říct než teď?
Kupte si extravagantní kousek oblečení, o kterém už dlouho přemýšlíte.
Jděte na koncert své oblíbené kapely, i když nemáte parťáka. Já chodím klidně sama, protože kdy jindy jít než teď?
Kupte si ten nejčokoládovější dort, když na něj zrovna máte chuť.

Další život se už nekoná, další život není.
A je nádherný. I když jsou v něm rozchody, nemoci, násilí, smrt a smutek, je tady a je jen náš a můžeme v něm dělat všechno, co se nám zlíbí.

Tohle není žádný návod na to, jak žít. Jen chci říct: zastavte se. Řekněte si - tady jsem, žiju, dýchám, hýbu se.


Tak žijte. Teď a tady.
T. ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat