sobota 9. června 2018

Proč nikdy nechci potkat androida

Když už se o nějaké knížce rozhodnu říct, že je to pecka, tak už to musí stát za to.
A přesně takovou se stala kniha Na odvrácené straně!






Když se mi ozvali z nakladatelství Leda s tím, že by mi nabídli recenzní výtisk této knihy, měla jsem chviličku pochybnosti. Přece jen jsem taková thrillerová a detektivková holka se slabostí pro české romány. A je fajn jednou za čas vystoupit ze své komfortní zóny, no fakt!




Budoucnost, kolonie na Měsíci založená jedním miliardářem, parta pořádných výlupků (rozuměj vrahů), atentát, jeden sympatický detektiv, jeden hrůzu nahánějící android. To je kořením téhle knížky.

Anotace vám slibuje místo plné těch nejhorších zločinců a já si po jejím přečtení představovala nějaký pořádný krvák na děsně nebezpečném místě. Po pár stránkách jsem ale zjistila, že o tyhle zločince tu zas tolik nejde (i když se s nimi setkáte, nebojte!) a vlastně jsem byla i ráda, protože to co následovalo za příběh, to teda rozhodně předčilo moje očekávání.

Poručík Zackon (jakože fakt sympaťák) tu vyšetřuje atentát a čím dál víc se mu tohle místo dostává pod kůži. Hlavně se snaží opravdu vyšetřovat na rozdíl od místních (rozuměj měsíčních) vyšetřovatelů, kteří mě svou laxností teda děsně štvali!
Tohle vyšetřování je jedna linie, která se propojuje s druhou, ve které putuje jeden (mně hrůzu nahánějící) android, který je k nerozeznání od člověka, do svého cíle a jde, do slova a do písmene, přes mrtvoly. Jeho hlášky mě absolutně dostávaly, některé sem ani nemůžu publikovat, protože taková slova se v mém slovníku běžně nenacházejí. Ale potkat bych ho stejně nechtěla. Povím vám, že jsem se fakt bála. Fuj, autorovi se podařilo stvořit "postavu", díky které se asi oklepu pokaždé, když uvidím černovlasého neusmívajícího se muže v černém obleku...



A za co teda musím ještě autora pochválit - Zackonův nadřízený Buchanan měl v oblibě cukrovinku jménem "moonballs" a pojídal ji v hojném počtu. Kulička o velikosti golfového míčku z bílé čokolády posypaná cukrem a plněná kávovým sirupem. Panebože! Musím se přiznat, že jsem si to i gůglila, jestli to fakt náhodou neexistuje, protože jsem na to měla děsnou chuť a mám ji i teď (v deset večer) u psaní téhle recenze :)) (a né - bohužel to neexistuje)




Prostě a jednoduše - mě tahle kniha nadchla. Ač nejsem cílovou skupinou tohoto žánru, čtení jsem si děsně moc užila. Prostředí, postavy, zápletka - všechno super. A za mě se i obálka moc povedla.
Takže rozhodně doporučuju!
Koupit si tuhle pecku můžete tady.


P.S. Prosím, zfilmujte to někdo! (i když to ještě víc prohloubí můj strach z androidů)

Žádné komentáře:

Okomentovat