neděle 5. června 2016

Rock in Vienna 2016

Na co si asi nikdy v životě nezvyknu je, jak život utíká a jak ještě víc utíkají krásné věci. Obzvlášť ty věci, na které se nejvíc těšíme.
Dlouhé měsíce jsem se těšila na festival Rock in Vienna, kde po dlouhé době zase konečně uvidím Rammstein. Ale netěšila jsem se na něj jen kvůli nim, ale celkově i kvůli atmosféře tak velkého zahraničního festivalu a protože prostě venkovní koncerty jsou nejlepší! A samozřejmě jsem se těšila i na krásnou Vídeň.
No a už je to za mnou!
A jaké to bylo?

Cesta na Donauinsel, kde se festival konal.



Vyrazili jsme ráno na cestu z Ostravy do Vídně s tím, že se (snad) v pohodě stihneme ubytovat a vyrazit včas na festival, na který se začalo pouštět v jednu hodinu. Ale jak už víme - nikdy není nic tak, jak si to plánujeme. Po cestě nás zdržela zácpa (silniční!!) a následná fronta na festivalu byla pravděpodobně nejdelší, jakou jsem kdy viděla - stáli jsme v ní asi hodinu a čtvrt. Tím pádem jsme nestihli některé kapely, které už vystupovaly, ale přijeli jsme hlavně kvůli Rammsteinům, kteří měli vystoupení až večer, takže mě to ani tolik nemrzelo.

Nekonečná fronta!



Vystoupení kapely Slayer.



Trochu jsme se rozkoukali, dali si pivo a přidali se k přátelům/rammfanouškům.
Přečkali jsem vystoupení kapel Babymetal, Slayer a Apocalyptica (věci, které člověka vyloženě nebaví, se děsně táhnou!!).
No a večer po deváte hodině začalo odpočítávání. Rammstein svoje vystoupení začali novou písní, která je naživo peckovní. Vlastně mě celkově potěšili staršími písničkami, které jsem ještě neměla naživo možnost slyšet.
Musím ale říct, že bohužel bylo tohle vystoupení pro mě asi nejslabší ze všech, které jsem viděla... A nebylo to kvůli chybám, které se během koncertu děly (jako například, když nešel mikrofon :D).
Já jsem člověk, který svoje oblíbené hudební interprety miluje bez ohledu na chyby, které dělají. I když kolem sebe poslouchám, že to stojí spoustu peněz a mělo by to být dokonalé a blá blá blá... To mi nevadí - nikdo není neomylný a kluci z Rammstein nejsou bozi (né opravdu nejsou - smiřte se s tím už konečně). Ale tak nějak mě tohle vystoupení nevzalo za srdce. Připadá vám to jako blbost? Tak ať, já prostě hudbu prožívám.
Ale to samozřejmě neznamená, že jsem si to neužila, nebo že na ně zanevřu a nezopakuju si to  - naopak, ještě dnes mě bolí za krkem, pouštím si videa na internetu, abych si koncert připomněla a už teď se těším na další!
A hlavně!!! - slyšela jsem naživo Stripped! ♥ (srdcovka - chápejte)

Odpočítávání!

Konečně to, na co jsme všichni čekali - Rammstein ♥

Druhý den po festivalu jsme se po cestě z Vídně zastavili na jídlo v Mikulově. Krásné město! :)


Moravský vrabec a uličky Mikulova


Myslím, že tyhle dva dny se povedly a za to čekání stály.
A za zmínku na závěr určitě stojí to, jak jsme si po koncertě v areálu festivalu chtěli koupit pivo a nikde nebylo. Chápu - několik desítek tisíc lidí, kteří pijou před koncerty i během koncertů, ale po nich, kdy má člověk největší žízeň už není? :D Teď už se tomu směju, ale v tu chvíli jsem byla fakt naštvaná.
A to, že jsme si chtěli ještě dát aspoň u stánku burger, ale když jsem přišli na řadu, už nebyl ("aus!"), to už byl fakt masakr :D Ale přece jen se nakonec našel ještě jeden stánek s pitím a jeden stánek s hot-dogy, takže jsme hlady a žízní neumřeli! :)

A přesně tohle jsou ty věci, na které budu (a myslím že nejen já) strašně moc ráda vzpomínat!
Festivalům zdar!

2 komentáře:

  1. Pěkné! :) Potěšila mě hodně zmínka o Mikulově, neboť tam mám strejdu s rodinou a nesčetněkrát jsme tam byli na návštěvě. Skutečně krásné město a celkově ten kraj. :)

    OdpovědětVymazat
  2. V životě jsem o tomhle festivalu neslyšela, ale vypadá to parádně, šíleně mě to navnadilo na letní festivalovou náladu a vlastně tenhle fesťák doporučím našim, protože jsou to šílení rockeři a určitě je to tak navnadí, že příští rok se tam určitě zastaví. :) Jde vidět, že jste si to užili a to s tím pitím na konci dne znám, na Colours většinou dojde kofola. :D

    OdpovědětVymazat