čtvrtek 25. května 2017

Proč chodím na koncerty a jak se mi splnil jeden z největších snů

Víte, v životě je obrovská spousta chvil, při kterých prožijete takový ten pocit absolutního štěstí.
Třeba když trávíte bezstarostný čas s rodinou, sedíte u řeky s kávou a knihou, vyšlápnete kopec a naskytne se vám úžasný výhled nebo ležíte v posteli vedle osoby, kterou milujete. A já k tomu řadím ještě koncerty.
Už jsem tu kdysi ve článku o koncertě Tata Bojs psala, že hudba má na mě neskutečný vliv.
A to trvá.


Asi bych ani nedokázala už spočítat na kolik koncertech jsem byla a kolik interpretů jsem naživo viděla.
Před pár hodinami jsem se vrátila z koncertu Depeche Mode. Tedy přesněji řečeno z koncertu a pokoncertní afterparty. No co vám budu povídat - poplakala jsem si.
Živá hudba ve mně vzbuzuje radost, smutek, touhu... Já to vlastně vůbec nechápu, jak moc velkému vlivu jsem kolikrát vystavena. Stojím tam v davu, cítím strašně moc vzrušení a lásky a toho už zmiňovaného štěstí (vlastně tím tak trochu utíkám do jiného světa).

A stejně tak, jako existuje obrovská spousta chvil, při kterých prožíváte pocity absolutního štěstí, tak je spoustu snů, které si můžete splnit a snů, jejichž splnění záleží na náhodě. Jako u mně.

Miluju, miluju, miluju písničku Stripped (proto ji mám i vytetovanou). Je původně do Depešáků a možná ji znáte i od Rammsteinů. Já miluju obě verze. Vždycky jsem toužila ji slyšet naživo.
Je to moje srdcovka, takže když jsem ji slyšela minulý rok živě od Rammsteinů ve Vídni, pořádně to se mnou zacloumalo. No a včera se stala ta báječná boží věc, že ji zahráli i Depeche Mode a já jsem se málem štěstím a blahem rozpustila. Vidíte, jak málo někdy stačí ke štěstí? Jeden můj malovelký sen splněn. 

A proto chci chodit na koncerty, dokud to bude možné, 
protože jsou to jedny z nejkrásnějších chvil v mém životě.. ♥ 

P.S. Pusťte si Stripped a když vás nebude bavit, najděte si alespoň překlad a možná pochopíte, proč ji tolik miluju.

5 komentářů:

  1. Taky ji miluju, jako miluju tvorbu Depeche mode :) Včera mi to bohužel nevyšlo, ale byla jsem na nich před pár lety, těsně po maturitě a byl to jeden z nejkrásnějších dárků. Krásný pocit vysvobození po dlouhé době plné učení. :)
    Koncerty byly, jsou a vždycky budou mou součástí a je mi jedno, kolik mi je let.
    A jsem ráda, že je nás takových více :)

    OdpovědětVymazat
  2. Depešákům jsem sice nikdy na chuť nepřišla, ale verze Stripped od Rammstein se mi líbí také :) Svého času jsem na koncerty chodila poměrně často, teď mám celkem útrum, ale vzpomínám na to ráda a pár oblíbených kapel bych ráda ještě naživo někdy viděla :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to musel být skvělý zážitek. Kdysi jsem je poslouchala, ale naživo to musí být pecka :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tuhle kapelu má rád můj taťka :D Já na koncerty moc nechodím, ale když už jednou za čas na nějaký jdu, mám ráda tu atmosféru. Sledovat lidi, jak si užívají hudbu a prostě žít :)

    OdpovědětVymazat
  5. Depeche Mode jsem jednu dobu poslouchala ráda, nepatří mezi srdeční záležitosti, ale když už hrajou - jsem prostě spokojená. :D
    Jsem ráda i za tebe, že sis to tak užila a splnila sis sen! S koncerty naprosto souhlasím, podobný stav naprostého šíleného štěstí jsem zažila loni na Crystal Fighters ... V momentě, kdy jsme se během poslední chvilky rozhodli utéct z koncertu, aby jsme stihli vlak a nemuseli trčet v Praze do rána - nebyla tlačenice, do zad nám pořád hrálo You & I a my utíkali přes koleje - šťastní. Sranda byla, když mě přítel chytal a já na něj skákala ze zídky. :D Všechno jsme stihli. :)
    Ať žijou koncerty. ♥

    OdpovědětVymazat