Proč jsem tě milovala.

Milovala jsem tě pro tvoji (až neuvěřitelně) hebkou kůži, kterou žádný jiný muž nemá.
Milovala jsem tě pro tvoje oči, protože při každém pohledu na mě byly tak moc plné lásky.
Milovala jsem tě pro větu "A nevadí ti, že já nečtu?" Nevadilo. Nikdy.
Milovala jsem tě pro tvoji veselou povahu a um mě rozesmát, i když mi bylo nejhůř.
Milovala jsem tě pro tvoji vůni. Pro vůni tvojí kůže.
Milovala jsem tě pro tvoji zálibu ve focení, kterou jsi se mnou sdílel.
Milovala jsem tě pro větu "Jak mám být?" a šibalský, lehce nervózní úsměv, když jsem tě fotila.
Milovala jsem tě, protože jsi měl rád můj nos, který já ráda nikdy neměla.
Milovala jsem tě, protože jsi měl rád moje rty a chválil jsi mi je.
Milovala jsem tě za oslovení "zrzečko moje milovaná", které bylo to nejkrásnější, které jsem kdy slyšela.
Milovala jsem tě za tvůj zájem o věci, o které jsi se vůbec zajímat nemusel, ale přesto jsi to dělal.
Milovala jsem tě pro tvoje obrovské nadšení z věcí, které jsi pro mě naplánoval.
Milovala jsem tě za tvoji péči a starost o mě.
Milovala jsem tě za větu, kterou jsi pronášel večer před spaním "Budeš ještě čítánkovat?"
Milovala jsem tě za to, že jsi mě vždy večer i během noci chtěl mít u sebe.
Milovala jsem tě za rána, kdy jsem se vzbudila a ty už jsi byl vzhůru a díval jsi se na mě.
Milovala jsem tě za tvůj talent a byla jsem za to na tebe neskutečně pyšná.
Milovala jsem tě za tvoji podporu ve všem, co jsem dělala.
Milovala jsem tě proto, protože jsi mi ukázal, jaké to je milovat. A jaké je být milována tak báječným člověkem, jakým jsi byl ty.

A teď mě čeká cesta zamilovávání se do někoho jiného a já se na to začínám strašně moc těšit.

A proč vy milujete toho, koho milujete?

T.